OSVČ vs. zaměstnanec: co vám v roce 2026 skutečně zůstane
Zadejte jednu částku a porovnejte obě strany. Kalkulačka ukáže, kolik vám ze stejného čísla zůstane jako zaměstnanci a kolik jako OSVČ, včetně pojistného, daně a celkové ceny práce pro zaměstnavatele.
Zaměstnanec, čistá mzda
0 Kč
Pojistné 0 · daň 0
OSVČ, průměrně měsíčně po pojistném a dani
0 Kč
Pojistné 0 · daň 0
Rozdíl ve prospěch zaměstnání
0 Kč
Celková cena práce zaměstnance pro zaměstnavatele: 0
Chcete férové porovnání? Zadejte nahoře tuto cenu práce. Tolik byste si měli říct na faktuře, abyste byli na tom stejně jako zaměstnanec.
Orientační výpočet podle pravidel pro rok 2026. Zaměstnanec: pojistné 11,6 %, záloha na daň 15 % se slevou na poplatníka 2 570 Kč. OSVČ s hlavní činností po celý rok: sociální pojištění 29,2 % z 55 % zisku, zdravotní 13,5 % z 50 % zisku, minimální vyměřovací základy, daň 15 % (23 % nad 1 762 812 Kč) se slevou na poplatníka 30 840 Kč ročně. Nezohledňuje děti, vedlejší činnost, dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ ani DPH.
Jak porovnávat správně
Nejčastější chyba při rozhodování o přechodu na živnost je porovnání hrubé mzdy s fakturovanou částkou. Jde o dvě nesrovnatelná čísla, protože u zaměstnance platí velkou část pojistného zaměstnavatel nad rámec sjednané mzdy.
Zaměstnanec s hrubou mzdou 50 000 Kč odvede ze svého 11,6 % na pojistném. Zaměstnavatel k tomu platí dalších 33,8 %, tedy 16 900 Kč. Celková cena práce je proto 66 900 Kč.
OSVČ nemá druhou stranu, která by za ni něco doplácela. Výhodou je naopak výdajový paušál: daň a pojistné se počítají jen ze zisku po odečtení paušálu a pojistné navíc jen z poloviny tohoto zisku. Pokud si OSVČ řekne o plnou cenu práce, zůstane jí výrazně víc než zaměstnanci. Za to ale nemá placenou dovolenou, nemocenskou (pokud si ji dobrovolně neplatí) ani výpovědní lhůtu a bude mít nižší důchod.
Minimální zálohy platíte i bez příjmu
Zálohy na pojistné OSVČ se odvíjejí od zisku za předchozí rok, minimálně ale platíte zákonné minimum. Od 1. července 2026 je minimální záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti 5 005 Kč měsíčně, do června to bylo 5 720 Kč. Minimální záloha na zdravotní pojištění je 3 306 Kč měsíčně.
Při sezónní práci nebo výpadku klienta to znamená, že i měsíc s nulovým příjmem stojí přes 8 300 Kč. Zaměstnanec v takové situaci dostane mzdu nebo náhradu, OSVČ platí ze svého. Přehled všech částek najdete v článku o minimálních zálohách OSVČ.
Paušální daň v roce 2026
| Pásmo | Měsíčně celkem | Daň | Sociální | Zdravotní |
|---|---|---|---|---|
| I. pásmo | 9 162 Kč | 100 Kč | 5 756 Kč | 3 306 Kč |
| II. pásmo | 16 745 Kč | 4 963 Kč | 8 191 Kč | 3 591 Kč |
| III. pásmo | 27 139 Kč | 9 320 Kč | 12 527 Kč | 5 292 Kč |
První pásmo bylo zpětně od 1. ledna 2026 sníženo z 9 984 Kč na 9 162 Kč. Zdroj: Finanční správa.
Do prvního pásma patří OSVČ s příjmy za předchozí rok do 1 mil. Kč, do 1,5 mil. Kč, pokud aspoň 75 % příjmů spadá pod paušál 80 % nebo 60 %, a do 2 mil. Kč, pokud aspoň 75 % příjmů spadá pod paušál 80 %. Druhé pásmo je pro příjmy do 1,5 mil. Kč bez ohledu na druh činnosti a do 2 mil. Kč, pokud aspoň 75 % příjmů spadá pod paušál 80 % nebo 60 %. Třetí pásmo platí pro všechny příjmy do 2 mil. Kč.
Co kalkulačka nezohledňuje
Výsledek je orientační a počítá s ustáleným stavem po celý rok. Nezohledňuje slevu na děti, která zaměstnanci i OSVČ zvýší čistý příjem, vedlejší činnost s nižšími minimálními zálohami, dobrovolné nemocenské pojištění OSVČ ani registraci k DPH.
Do porovnání nejde vložit ani to, co má cenu bez cenovky: nemocenská, dovolená, odstupné a jistota na straně zaměstnání, proti volnosti a neomezenému výdělku na straně živnosti. Přehled dalších rozdílů najdete v porovnání živnosti a s. r. o., praktickou stránku fakturace rozebírá článek o freelancingu v Česku. Pokud chcete podnikat při zaměstnání, čtěte článek o živnosti vedle zaměstnání.
Pokud porovnáváte jen čistou mzdu v zaměstnání, rychleji vás k výsledku dovede kalkulačka čisté mzdy.
Časté otázky
Kolik mi zůstane, když fakturuji 50 000 Kč měsíčně?
Při výdajovém paušálu 60 % vám jako OSVČ s hlavní činností zůstane v průměru asi 41 260 Kč měsíčně. Pojistné vyjde na minimální výši, celkem asi 8 310 Kč měsíčně, a daň po slevě na poplatníka asi 430 Kč měsíčně. V paušální dani prvního pásma platíte 9 162 Kč měsíčně a zůstane vám 40 838 Kč.
Vyplatí se víc zaměstnání, nebo živnost při stejné částce?
Při nízkých částkách vyhrává zaměstnání, protože OSVČ platí minimální zálohy bez ohledu na výši zisku. Z 30 000 Kč dostane zaměstnanec čistých 24 590 Kč, živnostník s paušálem 60 % asi 21 690 Kč. Zhruba od 41 000 Kč měsíčně vychází při paušálu 60 % lépe živnost, protože pojistné se počítá jen z poloviny zisku a výdajový paušál snižuje daň.
Jak porovnat zaměstnání a živnost férově?
Hrubá mzda není celý náklad zaměstnavatele. Zaměstnanec s hrubou mzdou 50 000 Kč stojí firmu 66 900 Kč, protože zaměstnavatel platí navíc 33,8 % pojistného. Férové je porovnat čistou mzdu s tím, co vám zůstane z faktury ve výši celkové ceny práce. Z 66 900 Kč fakturovaných s paušálem 60 % zůstane OSVČ asi 57 146 Kč, zaměstnanci z hrubé mzdy 50 000 Kč jen 39 270 Kč.
Kolik jsou minimální zálohy OSVČ v roce 2026?
Minimální záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti činí od 1. července 2026 částku 5 005 Kč měsíčně (do června 5 720 Kč). Rozdíl zaplacený za leden až červen se započte v přehledu za rok 2026. Minimální záloha na zdravotní pojištění je 3 306 Kč měsíčně. Zálohy platíte i v měsících, kdy nic nevyfakturujete.
Kdo může platit paušální daň a kolik stojí?
Paušální daň může zvolit OSVČ, která není plátcem DPH, nemá příjmy ze zaměstnání (kromě drobných příjmů zdaněných srážkou) a její příjmy za předchozí rok nepřesáhly 2 mil. Kč. V roce 2026 platí první pásmo 9 162 Kč, druhé 16 745 Kč a třetí 27 139 Kč měsíčně. Částka zahrnuje daň, sociální i zdravotní pojištění.
Kdy se vyplatí skutečné výdaje místo paušálu?
Když vaše prokazatelné výdaje přesáhnou procento paušálu (u většiny živností 60 % příjmů) nebo když narazíte na strop paušálu. Při paušálu 60 % je strop 1 200 000 Kč výdajů za rok a dosáhnete ho při příjmu 2 mil. Kč. Pak už paušál neroste a vyplatí se vést evidenci skutečných výdajů.
Výpočet vychází ze zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (§ 7 výdajové paušály, § 2a paušální režim), zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, a zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění platném pro rok 2026, včetně zákona č. 90/2026 Sb. Aktualizováno: říjen 2026. Jde o orientační pomůcku, ne o daňové poradenství.