Phishing je podvod, při kterém se útočník přes e-mail, SMS nebo telefonát vydává za banku, kurýra či úřad a snaží se z oběti vylákat hesla, údaje karty nebo přímý převod peněz. E-šmejdi se v roce 2025 pokusili získat přes 14 miliard korun a skutečné škody dosáhly 2,13 miliardy. Falešná přihlašovací okna k online službám patří mezi nejrozšířenější kybernetické hrozby v Česku vůbec.
Podvodníci přitom nepotřebují prolomit žádný systém. Stačí jim přesvědčivá SMS s odkazem a pár sekund neopatrnosti.
Klíčová fakta
- Škody z kyberpodvodů v Česku dosáhly v roce 2025 celkem 2,13 miliardy korun.
- Policie ČR eviduje ročně desetitisíce internetových podvodů, nejvíc přes inzertní portály a phishing.
- Sedm znaků (urgence, cizí doména, chyby, všeobecné oslovení, žádost o údaje karty, nesedící odesílatel, nečekaná příloha) prozradí většinu falešných zpráv.
- HTTPS zámek u adresy není důkaz pravosti - falešné stránky ho běžně mají taky.
- Dvoufaktorové ověření zablokuje 99,9 % automatizovaných útoků na účet, podle Microsoftu.
Co je phishing a proč funguje i na zkušené lidi?#
Phishing je pokus podvodníka vydávat se za důvěryhodnou instituci, aby z oběti vylákal citlivé údaje nebo peníze. Jméno pochází z anglického „fishing“ (rybolov) - útočník hodí návnadu a čeká, kdo se chytí. Podle formy se rozlišuje smishing (SMS), vishing (telefonát) a quishing (falešný QR kód).
Funguje to na principu sociálního inženýrství. Zpráva vyvolá strach („váš účet bude zablokován“) nebo pokušení („máte přeplatek 1 200 korun“), a k tomu přidá časový tlak. Mozek pod stresem přestává ověřovat detaily a rovnou klikne.
Umělá inteligence navíc zvedla kvalitu podvodů. Starší phishingové SMS prozrazovala chybějící diakritika a krkolomná čeština, dnešní zprávy generované přes AI nástroje působí gramaticky čistě. Bezpečnostní firmy upozorňují i na rostoucí trend deepfake videí, kde podvodníci zneužívají tváře a hlasy veřejně známých osob u investičních podvodů.
Jaké phishingové kampaně aktuálně kolují v Česku?#
Nejčastěji se objevují falešné SMS jménem bank, kurýrních služeb a státních úřadů. Podvodníci mění jen obal, princip zůstává stejný - odkaz vede na kopii přihlašovací stránky.
Jménem bank chodí SMS s hrozbou pozastavení služeb, například falešné zprávy s logem České spořitelny, ČSOB nebo Komerční banky. Koncem roku 2025 se rozšířila i vlna takzvaných falešných bankéřů - podvodníci při telefonátu použijí jméno skutečného zaměstnance banky a přesvědčují oběť, aby peníze přeposlala na „bezpečný účet“.
Kurýrní SMS zneužívají jména Zásilkovny, PPL, DPD i České pošty s textem o nevyzvednuté zásilce a odkazem na doplacení drobné částky. Další vlna se tváří jako přeplatek z Finanční správy nebo pokuta od Ministerstva vnitra. Přes WhatsApp zase koluje podvod „Ahoj mami“, kde se pachatel vydává za dítě oběti se zničeným telefonem.
V létě 2026 policie varovala před vlnou SMS směřujících na domény jako whaetsapp.icu nebo tegrarm.com - jména záměrně připomínají známé aplikace, jen s překlepem.
Jak přesně funguje podvod na Bazoši nebo Vinted?#
Falešný kupující na inzertním portálu pošle prodávajícímu odkaz na „platební bránu kurýra“ a vyžádá si údaje platební karty včetně CVC kódu. Skutečná platba přitom na přijetí peněz kartu vůbec nepotřebuje.
Postup je skoro vždy stejný. Zájemce o zboží přesune komunikaci na WhatsApp, dohodne si koupi a pošle odkaz na stránku, která kopíruje design Zásilkovny, PPL nebo DPD včetně loga a formuláře na „přijetí platby od kupujícího“. Právě v tom je háček: na přijetí peněz se nikdy nezadává číslo karty ani CVC, ty jsou potřeba jen na placení, ne na přijímání. Když prodávající údaje zadá, útočník je okamžitě použije na vlastní nákup.
Bezpečná verze prodeje vypadá jinak. Kupujícímu stačí dát číslo účtu - samotné číslo účtu bez hesel se zneužít nedá. Podrobnější rozbor mechaniky najdete v článku o tom, jak funguje systém podvodníků na Bazoši.
Podle čeho poznám podvodnou zprávu?#
Podvodná zpráva se dá poznat podle kombinace sedmi typických znaků - urgence, podezřelé domény, jazykových chyb, všeobecného oslovení, žádosti o citlivé údaje, adresy odesílatele, která nesedí, a nečekané přílohy. Stačí, aby se v jedné zprávě objevily dva nebo tři z nich, a je namístě opatrnost.
| Znak podvodu | Jak vypadá v praxi |
|---|---|
| Urgence a časový limit | „Účet bude do 24 hodin zablokován, potvrďte údaje ihned.“ |
| Odlišná doména | Odkaz vede na doménu, která připomíná banku, ale není její oficiální adresa (např. s překlepem nebo příponou .icu, .top). |
| Jazykové chyby | Chybějící diakritika, divný slovosled - u novějších AI generovaných zpráv se už vyskytuje méně. |
| Všeobecné oslovení | „Vážený kliente“ místo skutečného jména z databáze banky. |
| Žádost o citlivé údaje | Formulář vyžaduje heslo, PIN, číslo karty nebo CVC kód - žádná banka toto přes SMS ani e-mail nepožaduje. |
| Adresa odesílatele nesedí | Jméno odesílatele je „Česká spořitelna“, ale skutečná adresa je náhodný řetězec na cizí doméně. |
| Nečekaná příloha nebo QR kód | Příloha nebo QR kód, který jste nečekali a jehož otevření spustí přesměrování na falešnou stránku. |
Jak ověřím odesílatele a zda je stránka pravá?#
Skutečnou komunikaci ověříte tak, že se nikdy nepřihlásíte přes odkaz ze zprávy, ale ručně zadáte adresu banky do prohlížeče nebo použijete její oficiální aplikaci. U e-mailu zkontrolujte celou adresu odesílatele za znakem @, ne jen zobrazené jméno - to si umí nastavit kdokoli. Banka i kurýr zároveň posílají odkazy jen na svou vlastní doménu, nikdy ne na zkrácený odkaz s neznámým řetězcem znaků.
HTTPS zámek u adresy není zárukou pravosti - falešné stránky ho v drtivé většině případů mají taky, jelikož certifikát si dnes zdarma pořídí kdokoli. Skutečnou kontrolu je potřeba udělat jinak: přečtěte doménu znak po znaku, podvodníci mění jedno písmeno nebo přidávají pomlčku (například „ceska-sporitelna-cz.com“ místo oficiální adresy banky). U větších podvodů pomůže i rychlá kontrola historie domény přes veřejný nástroj WHOIS - nově zaregistrovaná doména stará pár dní je vždy podezřelá.
Co dělat, když jsem klikl na podvodný odkaz nebo zadal údaje?#
Prvním krokem je okamžitý telefonát bance a zablokování karty nebo přístupu do internetbankingu, ideálně do několika minut od zjištění. Čím rychleji se účet zablokuje, tím menší je šance, že útočník stihne peníze přesunout dál.
Po telefonátu bance změňte všechna hesla, která jste na falešné stránce mohli zadat, a to i na jiných službách, pokud jste je používali opakovaně. Podejte trestní oznámení na policii - na lince 158 nebo osobně na oddělení - a přiložte celou komunikaci s podvodníkem.
Samotnou phishingovou stránku má smysl nahlásit i mimo policii, aby přestala ohrožovat další lidi. Bezpečnostní incident nahlaste Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost - kontakty najdete na webu nukib.gov.cz, falešnou stránku pak přes formulář phishing.eset.com nebo Google Safe Browsing.
Vrátí mi banka peníze, když jsem se stal obětí podvodu?#
Banka většinou nemusí škodu vrátit, pokud klient transakci sám autorizoval - například zadáním PIN kódu nebo nadiktováním ověřovacího kódu podvodníkovi po telefonu. Právě tento typ, kde si oběť převod sama schválí pod manipulací útočníka, tvoří převažující většinu bankovních podvodů.
Česká bankovní asociace eviduje, že banky přesto část škod klientům kompenzují dobrovolně, ačkoli na to nemají zákonnou povinnost. Detekční systémy bank navíc rostoucí část útoků zastaví dřív, než peníze opustí účet - klíčová je ale rychlost, s jakou oběť banku kontaktuje.
Ochrání mě dvoufaktorové ověření před phishingem?#
Dvoufaktorové ověření (2FA) zablokuje podle Microsoftu 99,9 % automatizovaných útoků na online účet, i když podvodník získá vaše heslo. Jde o druhé ověření přihlášení - například kód z aplikace nebo potvrzení v mobilu - které útočník bez fyzického přístupu k vašemu telefonu nezíská.
Existuje však jedna důležitá výjimka: pokud vám podvodník zavolá a přesvědčí vás, abyste mu ověřovací kód nadiktovali sami, 2FA nepomůže. Kód nikdy neříkejte nikomu po telefonu, ani kdyby se vydával za pracovníka banky. Nejsilnější ochranou jsou takzvané passkeys, moderní alternativa k heslům, která podle Googlu blokuje phishing prakticky na 100 %, protože se naváže přímo na konkrétní zařízení a doménu. Stejná opatrnost platí i při komunikaci přes mobilní aplikace, kterou rozebírá i náš návod na rozpoznání podvodu přes SMS a WhatsApp.
Proč je phishing v Česku tak rozšířený?#
Kybernetických útoků na české organizace meziročně přibývá o desítky procent a přibývá i podvodů na seniorech, kteří patří mezi nejzranitelnější skupinu. Rostou i útoky přes bezkontaktní platby mobilem a zneužití odcizené identity k vylákání úvěru.
Bankovní systémy detekce přitom drží s podvodnými technikami krok a většinu pokusů o krádež zastaví dřív, než peníze opustí účet klienta. Slabým článkem zůstává člověk, který útočníkovi sám otevře dveře. Stejnou opatrnost si vyžadují i online nákupy, kde funguje podobný princip přesvědčivého designu a nízké ceny - víc v textu o rozpoznávání falešného e-shopu.



