Remote práce pro zahraničního zaměstnavatele láká stále víc lidí. Vyšší plat v eurech, práce z domu v Česku, bez stěhování ani víz - zní to ideálně. Než ale podepíšete smlouvu se zahraniční firmou, je potřeba rozumět třem věcem: kde budete platit daně, kdo odvede odvody a jaký typ spolupráce vám reálně nabízejí.
Odpověď není tak přímočará, jak se zdá. Většina lidí předpokládá, že daně platí tam, kde sídlí zaměstnavatel. Zpravidla to tak není.
Krátká odpověď
Pracovat pro zahraniční firmu bez stěhování se dá. Daně, odvody a smlouva ale fungují jinak, než většina lidí čeká - a několik věcí vás může pořádně zaskočit.
Živnost, EOR, nebo pobočka: jaké formy spolupráce existují?#
Než začnete řešit daně, musíte vědět, v jakém právním vztahu se zahraniční firmou budete. Od toho se odvíjí všechno ostatní. Existují tři základní formy: živnost fakturující zahraniční firmě, HPP přes EOR (employer of record) a HPP přes českou pobočku firmy.
| Forma | Právní vztah | Kdo platí odvody | Administrativa |
|---|---|---|---|
| Živnost (OSVČ) | B2B smlouva, faktury | Vy sami | Vysoká - sami si řešíte DPH, odvody, daňové přiznání |
| HPP přes EOR | Pracovní smlouva | EOR zprostředkovatel | Nízká - EOR vás lokálně zaměstnává za vás |
| HPP přes CZ pobočku | Pracovní smlouva CZ | Zahraniční firma přes pobočku | Střední - firma má registraci v ČR |
EOR = employer of record, zprostředkovatel zaměstnání. Příklady: Deel, Remote.com, Oyster HR.
Živnost fakturující zahraniční firmě#
Tohle je nejčastější forma. Zahraniční firma vás nezaměstnává - uzavře s vámi B2B smlouvu a vy jí pravidelně vystavujete faktury. Z pohledu českého práva jste osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ).
Výhodou je flexibilita a potenciálně nižší náklady pro zahraniční firmu. Nevýhodou je, že si sami řešíte všechno: daňové přiznání, odvody na sociální a zdravotní pojištění, registraci k DPH po překročení zákonného obratu 2 miliony Kč, a případně i účetnictví.
Pozor na švarcsystém. Pracujete-li výhradně pro jednoho klienta, podle jeho pokynů a v jeho pracovní době, může jít o nelegální zastření pracovního poměru - firmě za něj hrozí pokuta až 10 milionů Kč a vám až 100 000 Kč. Tohle riziko je potřeba mít na paměti.
Employer of record (EOR)#
EOR je řešení pro situaci, kdy vás zahraniční firma chce mít zaměstnaného na řádnou pracovní smlouvu, ale nemá právnickou osobu v Česku. Místo toho si najme zprostředkovatele - EOR firmu, která vás formálně zaměstnává v ČR a ze získané odměny odvádí daně a odvody.
Pro vás je výsledek podobný klasickému HPP: dostanete výplatní pásku, odvody za vás odvede zaměstnavatel (v tomhle případě EOR) a nemusíte řešit administrativu. Nevýhodou je, že EOR si účtuje poplatek - ten zpravidla nese zahraniční firma, ale může se to odrazit v nabídnutém platu.
HPP přes českou pobočku#
Některé zahraniční firmy - zejména větší korporace - mají v Česku vlastní právnickou osobu nebo pobočku. V takovém případě vás můžou zaměstnat na standardní českou pracovní smlouvu. Pro vás je to z pohledu administrativy nejjednodušší varianta.
Kde platíte daně? Tohle většina lidí neví#
Toto je nejdůležitější otázka. A odpověď mnohé překvapí: žijete-li a pracujete-li fyzicky v Česku, daně z příjmu platíte zpravidla v Česku - bez ohledu na to, kde sídlí firma, která vám platí.
Důvodem je daňová rezidence. Česko považuje za svého daňového rezidenta toho, kdo má v Česku středisko životních zájmů (rodina, bydlení, vazby) nebo se tu zdržuje déle než 183 dní v kalendářním roce. Daňový rezident ČR zdaňuje v ČR všechny příjmy - i ty ze zahraničí. Pozor na nuanci: pracujete-li jako OSVČ z domova pro rakouskou firmu, nejde z pohledu zákona o „příjem ze zahraničí“, protože činnost vykonáváte na území ČR.
Více o tom, jak daňová rezidence funguje a co ji mění, najdete v článku Daňový rezident: v Česku nebo v zahraničí.
A co dvojí zdanění?#
Teoreticky byste mohli být zdaněni dvakrát - jednou v zemi zaměstnavatele, jednou v Česku. V praxi to většinou nenastane, protože ČR má uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění s většinou evropských a mnoha mimoevropskými zeměmi. Jejich přehled vede Ministerstvo financí. Tyto smlouvy určují, který stát má přednostní právo zdanit konkrétní příjem - metodou zápočtu nebo vynětí.
Pracujete-li remote z Česka pro firmu v Německu či Nizozemsku - fyzicky nevykonáváte práci na území toho státu - právo zdanit váš příjem má většinou ČR. Konkrétní postup závisí na znění smlouvy mezi ČR a danou zemí a na formě vaší spolupráce.
Kde platíte odvody na zdravotní a sociální pojištění?#
Kde platíte odvody, závisí na formě spolupráce a na tom, ve které zemi „sídlí“ váš pracovněprávní vztah.
Živnost: Odvody platíte v Česku - na sociální pojištění správě sociálního zabezpečení a na zdravotní pojištění své pojišťovně (VZP, OZP, VoZP a další). Výše závisí na vašich příjmech, minimálně ale platíte minimální zálohy (u hlavní činnosti 8 311 Kč měsíčně v roce 2026).
EOR: EOR firma vás zaměstnává v ČR, takže odvody jsou odváděny podle českých pravidel - podobně jako u běžného HPP. Váš pracovněprávní vztah je formálně český.
HPP přes zahraniční pobočku v ČR: Stejně jako u EOR - česká pravidla, odvody tady.
Pozor na výjimku: kdyby vás zahraniční firma zaměstnala přímo bez EOR a bez české pobočky, situace s odvody může být komplikovanější. Evropská nařízení o sociálním zabezpečení (např. nařízení EU č. 883/2004) řeší, kde má zaměstnanec platit odvody při přeshraniční práci. Tohle je oblast, kde se vyplatí konzultace s odborníkem.
Na co si dát pozor ve smlouvě?#
Smlouva se zahraniční firmou se může výrazně lišit od toho, na co jste zvyklí z českého prostředí. Několik věcí, které je potřeba zkontrolovat dřív, než podepíšete.
Měna a kurz. Plat může být dohodnutý v eurech, ale i v librách, dolarech či jiných měnách. Při pohyblivých kurzech to může znamenat variabilní příjem v korunách. Ideálně si vyjednejte plat v měně, ve které platíte většinu výdajů - nebo si kurzové riziko naceněte do sazby.
Rozhodné právo. Smlouva může podléhat právu jiné země - například anglickému nebo německému. To znamená, že spory se řeší podle tamějších pravidel, ne podle českého zákoníku práce. Podléhá-li smlouva cizímu právu, dejte ji zkontrolovat někomu, kdo se v tom orientuje.
Výpovědní doba. V některých zemích je kratší než v Česku (kde činí zpravidla dva měsíce), jinde delší. Dobré vědět předem.
Non-compete doložky. Zahraniční firmy je používají běžně. V českém právu mají omezenou vymahatelnost, ale podléhá-li smlouva jinému právu, může to být jinak.
Dovolená a sick days. Český zákoník práce garantuje minimálně čtyři týdny dovolené ročně (při splnění podmínek). U B2B smlouvy (živnost) ale zákoník práce neplatí - dovolenou nemáte garantovanou ze zákona, záleží jen na tom, co si vyjednáte.
Výhody a rizika - realistický pohled#
Vyšší plat je reálný benefit. Zahraniční firmy - zejména ze západní Evropy nebo ze Severní Ameriky - platí za stejnou pozici násobně víc než lokální zaměstnavatelé. Při zachování českých životních nákladů to může výrazně zlepšit finanční situaci.
Na druhou stranu se v diskusích mezi lidmi, kteří takhle pracují, opakují i problémy. Komunikace přes různá časová pásma může být vyčerpávající. Izolace při plném remote je reálná věc. A když něco nefunguje - například firma zpožďuje výplatu nebo jednostranně mění podmínky - vymáhání nároků vůči zahraničnímu subjektu je komplikovanější.
U B2B spolupráce chybí i síť sociální ochrany - nemocenská, mateřská nebo podpora v nezaměstnanosti jsou u živnosti nastavené jinak než u HPP. Je potřeba to vědět předem a podle toho si budovat finanční rezervu.
Časté otázky#
Kde platím daně, když pracuju remote pro německou firmu z Česka?
Žijete-li v Česku a tu fyzicky vykonáváte práci, daně z příjmu platíte zpravidla v ČR. Německo může mít právo zdanit příjem jen ve specifických případech - například když fyzicky pracujete na jeho území část roku. Konkrétní postup závisí na smlouvě o zamezení dvojího zdanění mezi ČR a Německem a na formě vaší spolupráce. Doporučuje se konzultace s daňovým poradcem.Co je EOR a vyplatí se to?
EOR (employer of record) je firma, která vás formálně zaměstnává v Česku místo zahraniční firmy. Dostanete řádnou pracovní smlouvu, výplatní pásku a odvody jsou odvedeny automaticky. Pro vás to znamená nízkou administrativu a ochranu z českého zákoníku práce. Zahraniční firma si za tuhle službu platí poplatek - ideálně se ujistěte, že ten poplatek nejde z vašeho platu.Můžu pracovat na živnost pro zahraniční firmu bez DPH?
Fakturujete-li B2B zahraniční firmě registrované v EU, většinou se uplatní reverse charge - DPH neúčtujete vy, ale odvádí ji odběratel ve své zemi. Fakturu vystavíte bez DPH s poznámkou o přenosu daňové povinnosti. Fakturujete-li firmě mimo EU, pravidla se liší podle země odběratele. K DPH se v Česku povinně registrujete po překročení obratu 2 miliony Kč za 12 měsíců.Vztahuje se na mě český zákoník práce, když pracuju pro zahraniční firmu?
Závisí to na formě spolupráce a rozhodném právu smlouvy. U B2B (živnost) zákoník práce neplatí - nejste zaměstnancem. U HPP přes EOR nebo přes českou pobočku zahraniční firmy se zákoník práce většinou vztahuje, protože pracovní poměr je formálně český. Uvádí-li smlouva explicitně cizí rozhodné právo, situace je komplikovanější.Musím oznámit zdravotní pojišťovně, že pracuju jako OSVČ pro zahraniční firmu?
Ano. Když si zakládáte živnost, jste povinni se přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ do osmi dnů. Zdravotní zálohy platíte měsíčně, minimálně 3 306 Kč v roce 2026. Příjem ze zahraničí se zahrnuje do celkových příjmů pro výpočet odvodů stejně jako příjem z tuzemska.Remote práce pro zahraniční firmu může být finančně i kariérně výhodná - ale funguje to jen tehdy, když máte jasno v daňovém a odvodovém nastavení od prvního dne. Daňový poradce s praxí v mezinárodním zdanění fyzických osob vám ušetří mnohem víc, než bude stát konzultace.
