EOR = employer of record, zprostředkovatel zaměstnání. Příklady: Deel, Remote.com, Oyster HR.
### Živnost fakturující zahraniční firmě Tohle je nejčastější forma. Zahraniční firma vás nezaměstnává - uzavře s vámi B2B smlouvu a vy jí pravidelně vystavujete faktury. Z pohledu českého práva jste osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ). Výhodou je flexibilita a potenciálně nižší náklady pro zahraniční firmu. Nevýhodou je, že si sami řešíte všechno: [daňové přiznání, odvody na sociální a zdravotní pojištění](/freelancing-dane-faktury-klienti/), registraci k DPH po překročení zákonného obratu 2 miliony Kč, a případně i účetnictví. Pozor na švarcsystém. Pracujete-li výhradně pro jednoho klienta, podle jeho pokynů a v jeho pracovní době, může jít o nelegální zastření pracovního poměru - firmě za něj hrozí pokuta až 10 milionů Kč a vám až 100 000 Kč. Tohle riziko je potřeba mít na paměti. ### Employer of record (EOR) EOR je řešení pro situaci, kdy vás zahraniční firma chce mít zaměstnaného na řádnou pracovní smlouvu, ale nemá právnickou osobu v Česku. Místo toho si najme zprostředkovatele - EOR firmu, která vás formálně zaměstnává v ČR a ze získané odměny odvádí daně a odvody. Pro vás je výsledek podobný klasickému HPP: dostanete výplatní pásku, odvody za vás odvede zaměstnavatel (v tomhle případě EOR) a nemusíte řešit administrativu. Nevýhodou je, že EOR si účtuje poplatek - ten zpravidla nese zahraniční firma, ale může se to odrazit v nabídnutém platu. ### HPP přes českou pobočku Některé zahraniční firmy - zejména větší korporace - mají v Česku vlastní právnickou osobu nebo pobočku. V takovém případě vás můžou zaměstnat na standardní českou pracovní smlouvu. Pro vás je to z pohledu administrativy nejjednodušší varianta. ## Kde platíte daně? Tohle většina lidí neví Toto je nejdůležitější otázka. A odpověď mnohé překvapí: žijete-li a pracujete-li fyzicky v Česku, daně z příjmu platíte zpravidla v Česku - bez ohledu na to, kde sídlí firma, která vám platí. Důvodem je daňová rezidence. Česko považuje za svého daňového rezidenta toho, kdo má v Česku středisko životních zájmů (rodina, bydlení, vazby) nebo se tu zdržuje déle než 183 dní v kalendářním roce. Daňový rezident ČR zdaňuje v ČR všechny příjmy - i ty ze zahraničí. Pozor na nuanci: pracujete-li jako OSVČ z domova pro rakouskou firmu, nejde z pohledu zákona o „příjem ze zahraničí“, protože činnost vykonáváte na území ČR. Více o tom, jak daňová rezidence funguje a co ji mění, najdete v článku [Daňový rezident: v Česku nebo v zahraničí](/danovy-rezident-cesko-zahranici/). ### A co dvojí zdanění? Teoreticky byste mohli být zdaněni dvakrát - jednou v zemi zaměstnavatele, jednou v Česku. V praxi to většinou nenastane, protože ČR má uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění s většinou evropských a mnoha mimoevropskými zeměmi. Jejich přehled vede Ministerstvo financí. Tyto smlouvy určují, který stát má přednostní právo zdanit konkrétní příjem - metodou zápočtu nebo vynětí. Pracujete-li remote z Česka pro firmu v Německu či Nizozemsku - fyzicky nevykonáváte práci na území toho státu - právo zdanit váš příjem má většinou ČR. Konkrétní postup závisí na znění smlouvy mezi ČR a danou zemí a na formě vaší spolupráce. ## Kde platíte odvody na zdravotní a sociální pojištění? Kde platíte odvody, závisí na formě spolupráce a na tom, ve které zemi „sídlí“ váš pracovněprávní vztah. Živnost: Odvody platíte v Česku - na sociální pojištění správě sociálního zabezpečení a na zdravotní pojištění své pojišťovně (VZP, OZP, VoZP a další). Výše závisí na vašich příjmech, minimálně ale platíte minimální zálohy (u hlavní činnosti 8 311 Kč měsíčně v roce 2026). EOR: EOR firma vás zaměstnává v ČR, takže odvody jsou odváděny podle českých pravidel - podobně jako u běžného HPP. Váš pracovněprávní vztah je formálně český. HPP přes zahraniční pobočku v ČR: Stejně jako u EOR - česká pravidla, odvody tady. Pozor na výjimku: kdyby vás zahraniční firma zaměstnala přímo bez EOR a bez české pobočky, situace s odvody může být komplikovanější. Evropská nařízení o sociálním zabezpečení (např. nařízení EU č. 883/2004) řeší, kde má zaměstnanec platit odvody při přeshraniční práci. Tohle je oblast, kde se vyplatí konzultace s odborníkem. ## Na co si dát pozor ve smlouvě? Smlouva se zahraniční firmou se může výrazně lišit od toho, na co jste zvyklí z českého prostředí. Několik věcí, které je potřeba zkontrolovat dřív, než podepíšete. Měna a kurz. Plat může být dohodnutý v eurech, ale i v librách, dolarech či jiných měnách. Při pohyblivých kurzech to může znamenat variabilní příjem v korunách. Ideálně si vyjednejte plat v měně, ve které platíte většinu výdajů - nebo si kurzové riziko naceněte do sazby. Rozhodné právo. Smlouva může podléhat právu jiné země - například anglickému nebo německému. To znamená, že spory se řeší podle tamějších pravidel, ne podle českého zákoníku práce. Podléhá-li smlouva cizímu právu, dejte ji zkontrolovat někomu, kdo se v tom orientuje. Výpovědní doba. V některých zemích je kratší než v Česku (kde činí zpravidla dva měsíce), jinde delší. Dobré vědět předem. Non-compete doložky. Zahraniční firmy je používají běžně. V českém právu mají omezenou vymahatelnost, ale podléhá-li smlouva jinému právu, může to být jinak. Dovolená a sick days. Český zákoník práce garantuje minimálně čtyři týdny dovolené ročně (při splnění podmínek). U B2B smlouvy (živnost) ale zákoník práce neplatí - dovolenou nemáte garantovanou ze zákona, záleží jen na tom, co si vyjednáte. ## Výhody a rizika - realistický pohled Vyšší plat je reálný benefit. Zahraniční firmy - zejména ze západní Evropy nebo ze Severní Ameriky - platí za stejnou pozici násobně víc než lokální zaměstnavatelé. Při zachování českých životních nákladů to může výrazně zlepšit finanční situaci. Na druhou stranu se v diskusích mezi lidmi, kteří takhle pracují, opakují i problémy. Komunikace přes různá časová pásma může být vyčerpávající. Izolace při plném remote je reálná věc. A když něco nefunguje - například firma zpožďuje výplatu nebo jednostranně mění podmínky - vymáhání nároků vůči zahraničnímu subjektu je komplikovanější. U B2B spolupráce chybí i síť sociální ochrany - nemocenská, mateřská nebo podpora v nezaměstnanosti jsou u živnosti nastavené jinak než u HPP. Je potřeba to vědět předem a podle toho si budovat finanční rezervu. ## Časté otázky