Částky platí při minimálním vyměřovacím základu. Máte-li vyšší zisk z podnikání, okresní správa sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovna vám zálohy dopočítají z přehledů.
Sociální pojistné se dělí na důchodové pojištění (28 % ze základu) a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %). Nemocenské pojištění je pro OSVČ dobrovolné - bez něj ale nemáte nárok na nemocenskou ani na peněžitou pomoc v mateřství. Podrobný výpočet pro vaši situaci nabízí kalkulačka odvodů OSVČ na kurzy.cz. ## Proč se zálohy v roce 2026 zpětně snížily? Protože poslanci zastavili automatický růst minimálního vyměřovacího základu. Podle dřívější legislativy stoupl základ pro sociální pojištění OSVČ na hlavní činnost od roku 2026 ze 30 % na 40 % průměrné mzdy a minimální záloha vyskočila ze 4 759 Kč na 5 720 Kč. Novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení však základ pro rok 2026 (i další roky) ponechala na 35 % průměrné mzdy - záloha tak klesla o 715 Kč na 5 005 Kč. Kdo v měsících před účinností novely platil vyšší zálohu 5 720 Kč, tomu vznikl přeplatek. Ten si může nechat vrátit na základě žádosti u příslušné správy sociálního zabezpečení, která rozdíl zašle do 2 měsíců od podání žádosti. Alternativou je nechat si přeplatek zúčtovat při podávání přehledu o příjmech a výdajích. U paušální daně vrácení možné není, o výši přeplatku si ale půjde snížit následující platbu. ## Kolik platí OSVČ na vedlejší činnost? Výrazně méně - a sociální pojištění jen při vyšším zisku. Vedlejší činnost mají typicky zaměstnanci, studenti, důchodci a rodiče na mateřské či rodičovské. Zdravotní pojištění se u nich platí bez minimální zálohy, vždy jen ze skutečného vyměřovacího základu (polovina zisku), s doplatkem v ročním vyúčtování. Sociální pojištění se u vedlejší činnosti platí, jen když zisk za rok přesáhne rozhodnou částku - pro rok 2026 zhruba 117 521 Kč. Kdo vydělá méně, sociální neplatí vůbec. Kdo hranici překročí, platí pojistné ze skutečného základu, minimálně ale z 10 % průměrné mzdy. Právě tahle hranice rozhoduje o tom, zda se přivýdělek vedle zaměstnání vyplatí, nebo ho odvody zbytečně prodraží. ## Platíte zálohy i v prvním roce podnikání? Zdravotní zálohy platí živnostník na hlavní činnost od prvního dne podnikání, minimálně 3 306 Kč měsíčně. Sociální zálohy platí rovněž od zahájení činnosti - v prvním roce minimální, od druhého roku podle přehledu za předchozí rok. Při souběhu živnosti se zaměstnáním je situace jednodušší. Zdravotní pojištění za zaměstnance částečně odvádí zaměstnavatel a minimální záloha ze živnosti se neplatí, pojišťovna vše dorovná v ročním vyúčtování. Sociální pojištění ze živnosti závisí na zisku - pokud přesáhne rozhodnou částku, OSVČ ho platí stejně, jako by podnikala na hlavní činnost. Kdo si chce spočítat, kolik mu reálně sebere stát z běžné mzdy vedle případné živnosti, najde přehled v článku o tom, [kolik se reálně odvádí z platu na daních a odvodech](/kolik-odvadim-z-platu-na-danich-a-odvodech/). ## Jak se počítá vyšší základ z přehledů? Vyměřovací základ OSVČ s vyšším ziskem se počítá z daňového přiznání: zisk (příjmy minus výdaje) se dělí dvěma a výsledek se rozpočítá na měsíce, kdy byla činnost vykonávána. Z tohoto měsíčního základu se pak počítá 29,2 % na sociální a 13,5 % na zdravotní pojištění. Výsledné číslo se porovná s minimálním základem a s maximálním ročním vyměřovacím základem, který pro rok 2026 činí 2 350 416 Kč (48násobek průměrné mzdy). Kdo vydělává víc, platí zálohy z vyššího základu, maximálně ale ze stropu. Nové částky z přehledu platí vždy od měsíce, ve kterém byl přehled podán. Přehledy se podávají do měsíce od lhůty pro daňové přiznání - aktuální podmínky popisuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Živnostníci, kteří kvůli rostoucím odvodům zvažují i jinou formu podnikání, najdou propočet v článku [živnost vs. s.r.o.](/zivnost-vs-sro-co-se-vyplati/). ## Dokdy je potřeba zálohy zaplatit? Záloha na sociální pojištění je splatná do posledního dne měsíce, za který se platí - zálohu za leden je tedy potřeba uhradit do 31. ledna. Záloha na zdravotní pojištění je splatná do 8. dne následujícího měsíce, tedy za leden do 8. února. Připadne-li termín na víkend nebo svátek, posouvá se na nejbližší pracovní den. Nejjednodušší je nastavit si na obě zálohy trvalý příkaz, ideálně s rezervou před termínem splatnosti - za každý den prodlení totiž naskakuje penále. Zdravotní pojišťovny navíc každý rok dělají roční vyúčtování a případný nedoplatek nebo přeplatek vyčíslí automaticky na základě podaného přehledu. ## Časté otázky