---
title: "Minimální mzda v Rakousku 2026: co garantují kolektivní smlouvy a co dělat, když platí méně"
description: "Rakousko nemá minimální mzdu - určují ji kolektivky: obchod 2 090 eur, kovoprůmysl 2 568 eur. Tabulka 2026, přepočet na koruny, 13. a 14. plat."
category: "Práce"
tags: ["Rakousko","kolektivní smlouva","Kollektivvertrag","minimální mzda","práce v zahraničí","Arbeiterkammer"]
author: "Vladimír Dzurko"
date: 2026-11-12T13:56:13.000Z
url: https://bezomacek.cz/kolektivni-smlouva-v-rakousku-prava/
---
# Minimální mzda v Rakousku 2026: co garantují kolektivní smlouvy a co dělat, když platí méně

> V Rakousku neexistuje žádná zákonná minimální mzda - její úlohu přebírají kolektivní smlouvy, které pokrývají téměř každého zaměstnance. Tento přehled ukazuje minima napříč odvětvími v roce 2026, přepočet na koruny a přesný postup, když vám zaměstnavatel platí méně.

Kolektivní smlouva (Kollektivvertrag, zkráceně KV) určuje mzdu téměř 98 % zaměstnanců v Rakousku, protože <strong>země nemá žádnou zákonnou minimální mzdu</strong>. Kdo pracuje v obchodě, vydělá od 1. ledna 2026 nejméně 2 090 eur brutto měsíčně (asi 50 900 Kč), v kovoprůmyslu nejméně 2 568,80 eur (asi 62 600 Kč). Platí-li vám zaměstnavatel méně, než předepisuje vaše KV, jde o správní delikt a rakouská komora zaměstnanců (Arbeiterkammer) vás zastoupí zdarma.

Pro srovnání: česká [minimální mzda pro rok 2026](https://mpsv.gov.cz/minimalni-mzda) činí 22 400 Kč měsíčně. I nejnižší rakouská odvětvová minima jsou tak více než dvojnásobná - a právě proto do Rakouska za prací dojíždějí desetitisíce Čechů z pohraničí i vnitrozemí.

<aside class="key-takeaways not-prose my-8 rounded-xl p-6 sm:p-7" style="background-color:rgba(235,228,216,0.6);box-shadow:inset 0 0 0 1px rgba(212,203,191,0.6)" itemscope itemtype="https://schema.org/ItemList">
  <meta itemprop="name" content="To podstatné" />
  <p class="kt-title">To podstatné</p>
  <ul class="m-0 list-disc space-y-2 pl-5 text-base leading-relaxed text-slate-800 marker:text-teal-600">
    <li itemprop="itemListElement"><span itemprop="name">Rakousko nemá zákonnou minimální mzdu - její úlohu plní kolektivní smlouvy pro téměř 98 % zaměstnanců</span></li>
    <li itemprop="itemListElement"><span itemprop="name">Minima se liší podle odvětví: od cca 48 800 Kč v gastronomii po 62 600 Kč v kovoprůmyslu</span></li>
    <li itemprop="itemListElement"><span itemprop="name">13. a 14. plat (Urlaubsgeld, Weihnachtsgeld) nejsou ze zákona, nárok a výši určuje konkrétní KV nebo pracovní smlouva</span></li>
    <li itemprop="itemListElement"><span itemprop="name">Vlastní KV si ověříte na kollektivvertrag.at nebo wko.at/kollektivvertrag</span></li>
    <li itemprop="itemListElement"><span itemprop="name">Vyplácení mzdy pod úrovní KV řeší Arbeiterkammer zdarma, ale mnohé KV mají propadné lhůty jen 3 - 6 měsíců</span></li>
  </ul>
</aside>

## Proč Rakousko nemá minimální mzdu a co ji nahrazuje?

Protože ji nepotřebuje - místo jednoho čísla ze zákona má <strong>síť zhruba 800 odvětvových kolektivních smluv</strong>. Kollektivvertrag je smlouva mezi odborovým svazem (ÖGB) a hospodářskou komorou (WKÖ), která pro celé odvětví závazně stanovuje minimální mzdy, příplatky, nárok na dovolenou i výpovědní podmínky.

Právě povinné členství firem ve WKÖ dělá z KV téměř univerzální nástroj. Zaměstnavatel se mu nevyhne tím, že není v odborech - stačí, že podniká v Rakousku a patří do konkrétního odvětví, a KV se na něj automaticky vztahuje. Díky tomu kolektivní smlouvy pokrývají přibližně 98 % zaměstnanců, což je jedno z nejvyšších pokrytí v Evropské unii.

Pro pracovníka z Česka to znamená jediné: před nástupem do zaměstnání se vyplatí zjistit, jaká KV platí pro dané odvětví, protože právě ona - ne dohoda u pohovoru - určuje spodní hranici mzdy. Detaily, co má obsahovat samotná pracovní smlouva kromě odkazu na KV, rozebírá článek o [pracovní smlouvě v Rakousku](/pracovni-smlouva-v-rakousku/). Praktické informace pro Čechy v Rakousku publikuje i [velvyslanectví ve Vídni](https://mzv.gov.cz/vienna/cz/index.html).

## Kolik činí minimální mzdy podle odvětví v roce 2026?

Minimální hrubé mzdy se v roce 2026 pohybují od přibližně 2 000 eur v gastronomii po více než 2 500 eur v kovoprůmyslu, <strong>s výraznými rozdíly podle praxe a pozice</strong>. Následující tabulka shrnuje aktuální minima napříč nejčastějšími odvětvími, do kterých míří pracovníci z Česka, včetně orientačního přepočtu kurzem ČNB 24,375 Kč za euro.

| Odvětví | Minimální mzda<br>(brutto/měsíc) | Orientačně v Kč | Platné od |
|---|---|---|---|
| **Obchod (Handel)** - zaměstnanci, skupina A | 2 090 eur (+2,55 % oproti 2025) | ~50 900 Kč | 1. 1. 2026 |
| **Kovoprůmysl (Metallindustrie)** | 2 568,80 eur (+2 %) + dva bonusy po 500 eur (12/2025, 7/2026) | ~62 600 Kč | 1. 11. 2025 |
| **Gastronomie (Gastgewerbe)** | přibližně 2 000 - 2 100 eur (liší se podle spolkové země a pozice) | ~48 800 - 51 200 Kč | 1. 5. 2025 |
| **Doprava - řidič nákladního vozidla** nad 3,5 t | 2 178,07 eur při nástupu, 2 235,16 eur pro tahač, až 2 468,71 eur po 20 letech praxe | ~53 100 - 60 200 Kč | 1. 1. 2026 |
| **Stavebnictví (Bau)** | hodinová mzda podle Lohntafel, roste o 3,6 % | dle tarifu | 1. 5. 2026 |

<p class="table-note">Přepočet kurzem ČNB k 13. 10. 2026 (24,375 Kč/eur). Aktuální kurz najdete na <a href="https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/">kurzovním lístku ČNB</a>. Přesné sazby pro stavebnictví jsou rozepsané po jednotlivých kvalifikačních stupních v Lohntafel na wko.at.</p>

U pečovatelství je situace jiná: většina 24hodinových pečovatelek z Česka pracuje v Rakousku jako samostatně výdělečně činné osoby (živnost) a Kollektivvertrag se proto na ně přímo nevztahuje. Jen ty, které jsou u klienta přímo zaměstnané, spadají pod Mindestlohntarif pro Hausgehilfen. Podrobný rozpis výdělků pečovatelek podle turnusů najdete v článku o [platu pečovatelky v Rakousku](/plat-pecovatelky-v-rakousku/).

## Co je 13. a 14. plat a kdy přijdou na účet?

<strong>Třináctý a čtrnáctý plat nejsou ze zákona</strong>. Nazývají se Urlaubsgeld (dovolenkový plat) a Weihnachtsgeld (vánoční plat) a nárok na ně vzniká podle konkrétní kolektivní nebo pracovní smlouvy. Odpovídá-li každá platba jedné měsíční mzdě, tvoří spolu rozdíl mezi 12 a 14 výplatami ročně.

Urlaubsgeld se standardně vyplácí spolu s červnovou mzdou, Weihnachtsgeld s listopadovou - přesný měsíc však určuje konkrétní KV daného odvětví. Obě částky jsou daňově zvýhodněné: do roční šestinové základny (takzvaný Sechstel) se zdaňují pouze 6procentní sazbou místo běžné progresivní daně, přičemž prvních 620 eur (asi 15 100 Kč) je od daně zcela osvobozeno. Roční hranice zvýhodněného pásma (Freigrenze) je pro rok 2026 stanovena na 2 615 eur (asi 63 700 Kč).

Pro pracovníka z Česka to prakticky znamená, že při porovnávání nabídek je třeba počítat roční částku podle přesných podmínek příslušného KV, ne pouze násobit měsíční mzdu dvanácti. Poměrné krácení při nástupu během roku, termíny a modelové roční příjmy shrnuje samostatný přehled [13. a 14. platu v Rakousku](/13-a-14-plat-v-rakousku/).

## Jak zjistím vlastní Kollektivvertrag?

Vlastní kolektivní smlouvu si ověříte <strong>na dvou bezplatných portálech</strong>: kollektivvertrag.at (databáze odborového svazu ÖGB) nebo wko.at/kollektivvertrag (hospodářská komora WKÖ). Stačí zadat odvětví nebo název zaměstnavatele a portál ukáže aktuální mzdové tabulky i datum platnosti.

Zaměstnavatel je navíc ze zákona povinen uvést odkaz na konkrétní KV přímo v pracovní smlouvě. Chybí-li tam, je to první varovný signál - podpis smlouvy bez tohoto odkazu neznamená, že se KV na vás nevztahuje, jen ztěžuje kontrolu, do jaké mzdové skupiny patříte.

Při nejasnostech se zařazením do konkrétní mzdové skupiny (například podle let praxe nebo úrovně kvalifikace) poradí zdarma i Arbeiterkammer, jejímž je automaticky členem každý zaměstnanec v Rakousku.

## Co dělat, když zaměstnavatel platí méně, než předepisuje kolektivní smlouva?

Platí-li vám zaměstnavatel méně, než určuje váš Kollektivvertrag, máte <strong>nárok na bezplatné zastupování přes Arbeiterkammer</strong> (AK) a zaměstnavateli hrozí pokuta až do 400 000 eur (asi 9,75 mil. Kč). Vyplácení mzdy pod úrovní KV je v Rakousku správní delikt podle zákona proti mzdovému dumpingu (LSD-BG, § 29), ne jen soukromý spor mezi zaměstnancem a firmou.

První krok je AK. Každý zaměstnanec v Rakousku je do ní automaticky zapojen - příspěvek (AK-Umlage) se strhává přímo ze mzdy, takže právní poradenství a případné zastupování u soudu jsou už zaplacené. Podnět se podává na pobočce AK v příslušné spolkové zemi, osobně nebo přes formulář na arbeiterkammer.at.

Druhý krok je rychlost. Obecná promlčecí lhůta v Rakousku je 3 roky, ale mnohé kolektivní smlouvy mají vlastní, mnohem kratší propadné lhůty (Verfallsfristen) - často jen 3 až 6 měsíců od splatnosti mzdy. Po jejich uplynutí nárok zanikne bez ohledu na to, zda byl oprávněný. Nedoplacenou mzdu je proto třeba uplatnit co nejdříve, písemně a nejlépe doporučeným dopisem, ne jen ústní stížností nadřízenému.

Třetí faktor je pokuta pro zaměstnavatele. Za porušení LSD-BG hrozí sankce od 20 000 eur (asi 487 500 Kč) u menších případů přes 50 000 eur až po 400 000 eur při úmyslném a rozsáhlém vyplácení mzdy pod úrovní KV. Zaměstnavatel se trestu vyhne, doplatí-li dlužnou částku ještě před kontrolou - to je zároveň důvod, proč formální podnět přes AK často věc vyřeší rychleji, než by se zdálo.

## Časté otázky o kolektivní smlouvě v Rakousku

<details class="faq-item">
<summary>Musí mít každý zaměstnanec v Rakousku kolektivní smlouvu?</summary>
Ano, prakticky každý. Kolektivní smlouvy pokrývají přibližně 98 % zaměstnanců, protože firmy mají v Rakousku povinné členství v hospodářské komoře WKÖ, která smlouvy podepisuje za celé odvětví. Výjimkou jsou především samostatně výdělečně činné osoby, na které se KV nevztahuje.
</details>

<details class="faq-item">
<summary>Kde si ověřím, jaká kolektivní smlouva platí pro moje odvětví?</summary>
Na kollektivvertrag.at (databáze odborového svazu ÖGB) nebo na wko.at/kollektivvertrag (hospodářská komora WKÖ). Oba portály jsou bezplatné a ukazují aktuální mzdové tabulky i datum poslední úpravy.
</details>

<details class="faq-item">
<summary>Mají pečovatelky v Rakousku nárok na Kollektivvertrag?</summary>
Většina pečovatelek z Česka pracuje jako živnostnice a Kollektivvertrag se na ně přímo nevztahuje. Jen přímo zaměstnané pečovatelky spadají pod Mindestlohntarif pro Hausgehilfen. Podrobnosti o výdělcích najdete v článku o platu pečovatelky v Rakousku.
</details>

<details class="faq-item">
<summary>Kdy se vyplácí 13. a 14. plat v Rakousku?</summary>
Urlaubsgeld (dovolenkový, 13. plat) se často vyplácí v červnu nebo červenci a Weihnachtsgeld (vánoční, 14. plat) v listopadu nebo prosinci. Přesný termín, výši i podmínky určuje konkrétní KV nebo pracovní smlouva.
</details>

<details class="faq-item">
<summary>Dokdy můžu reklamovat nedoplacenou mzdu podle KV?</summary>
Závisí na konkrétní kolektivní smlouvě. Obecná promlčecí lhůta je 3 roky, ale mnohé KV mají vlastní propadné lhůty (Verfallsfristen) v rozsahu jen 3 až 6 měsíců od splatnosti mzdy. Po jejich uplynutí nárok zaniká, proto je třeba jednat rychle a písemně.
</details>

<details class="faq-item">
<summary>Jakou pokutu dostane zaměstnavatel, který platí pod úroveň KV?</summary>
Podle zákona proti mzdovému dumpingu (LSD-BG, § 29) hrozí pokuty od 20 000 eur (asi 487 500 Kč) u menších případů až po 400 000 eur (asi 9,75 mil. Kč) při úmyslném a rozsáhlém porušení. Zaměstnavatel se trestu vyhne, doplatí-li dlužnou částku ještě před kontrolou.
</details>