Tři věci najednou vás při setkání s agresivním psem ochrání nejvíc: neběhejte, nedívejte se mu přímo do očí a otočte se k němu bokem, ne zády a ne čelem. Zní to jednoduše, ale přesně v tuhle chvíli většina lidí udělá opak - dá se na útěk nebo začne křičet a mávat rukama. Obě reakce situaci jen zhorší.
Pes vnímá rychlý pohyb jako kořist a před doběhnutím psa stejně neutečete. Klidný, nehybný postoj naopak psovi nedává důvod eskalovat. Následuje přesný postup: jak reagovat, dokud se pes teprve chystá zaútočit, co dělat v momentě kontaktu a jak se postarat o ránu, když vás pokouše.
Rychlý přehled
- Neběhejte před psem - útěk spustí jeho loveckou reakci a rychlejšího psa stejně nepředběhnete.
- Postavte se bokem, nehybně, ruce u těla se sevřenými pěstmi, bradu přitlačte k hrudi.
- Když vás pes srazí, stočte se do klubíčka a chraňte si krk, obličej a břicho.
- Ránu po pokousání myjte vodou a mýdlem několik minut, při hlubším poranění nebo neznámém psovi vyhledejte lékaře.
- Majitel psa musí zajistit jeho veterinární vyšetření a dát vám své kontaktní údaje.
Jak poznáte, že pes chystá útok?#
Pes téměř vždy varuje před útokem několik sekund předem - stačí si všímat těla, ne obličeje. Naježená srst na hřbetě, napjaté, ztuhlé tělo, uši a ocas vztyčené „v pozoru“ a nízké, hrdelní vrčení jsou jasný signál, že se něco chystá.
Pozor i na opačný scénář. Vystrašený pes se sklopenýma ušima, ocasem staženým mezi nohama a znehybnělým tělem může být stejně nebezpečný jako pes v otevřené agresi - útočí z paniky, ne z dominance, a reaguje na váš pohyb ještě prudčeji. U obou typů platí stejný postup: zpomalit, nepřibližovat se a dát psovi prostor k ústupu.
Co při hrozícím útoku určitě nedělat?#
Nejhorší možná reakce je útěk - spustí u psa pronásledovací reakci, kterou má v sobě zakódovanou i po tisíciletích domestikace. Pes vás doběhne zezadu dřív, než stihnete udělat pár kroků, a útok zezadu je vždy horší než čelní kontakt.
Stejně se vyhněte přímému pohledu do očí - pes ho čte jako výzvu k souboji, ne jako projev klidu. Nekřičte vysokým, panickým hlasem, nemávejte rukama a nesnažte se cizího psa uklidnit natahováním ruky k tlamě nebo hlazením. Všechny tyhle reakce zvyšují vzrušení a šanci, že se vrčení změní ve skok.
Jak se postavit, abyste útok odvrátili?#
Nejbezpečnější poloha je bokem ke psovi, nikdy čelem ani zády. Ruce si dejte podél těla nebo složte před hrudí, pěsti sevřete, abyste chránili prsty, a bradu přitlačte směrem k hrudi - tím chráníte krk. Zůstaňte stát jako „nudný cíl“ - bez prudkých pohybů, bez zvuku, bez očního kontaktu.
Pokud to jde, pomalu a plynule vycouvejte, nikdy se ale neotáčejte zády. Rozhlédněte se, jestli mezi sebe a psa nemůžete dostat překážku - zaparkované auto, strom, plot, lavičku nebo i obyčejný kontejner. Hluboký, autoritativní povel jako „Fuj!“, „Ne!“ nebo „Běž pryč!“ v kombinaci s pevnou řečí těla dokáže psa zaskočit a přerušit právě rozbíhající se útok.
Co dělat, když pes skočí nebo už kouše?#
Když vás pes srazí na zem, okamžitě se stočte do klubíčka - kolena k hrudi, obličej schovaný, pěsti sepnuté přes zátylek. Chráníte tak krk, obličej, břicho a další zranitelná místa a zůstáváte co nejméně „zajímavým“ cílem.
Dokud je pes ještě ve stoje a útočí, nabídněte mu radši předmět než sebe. Batoh, bunda, kabelka nebo deštník hozený nebo vsunutý mezi vás a psa mu dá něco, do čeho může kousat místo vaší ruky. Svetrem nebo mikinou omotanou kolem předloktí si umíte improvizovaně chránit ruku při přímém kontaktu.
Když vás už pes drží v tlamě, nikdy netrhejte končetinu prudce ven - roztrhnete si tkáň ještě víc. Účinnější je jemně tlačit ruku nebo nohu směrem dovnitř tlamy, čímž omezíte reflex psa zakousnout se hlouběji. Při vážném, pokračujícím útoku jsou poslední možností údery mířené na nos nebo oči - jsou to citlivá místa, která dokážou psa na okamžik vyřadit.
Přehled situací: co udělat a co neudělat#
| Situace | Co udělat | Co NEDělat |
|---|---|---|
| Pes vrčí a napíná tělo z dálky | Zůstaňte stát bokem, nehybně, pomalu couvejte | Neběhejte, nekřičte, nemávejte rukama |
| Pes se přibližuje a nedá se odradit | Autoritativně řekněte „Fuj!“ nebo „Běž pryč!“, hledejte překážku | Nedívejte se mu přímo do očí, neotáčejte se zády |
| Pes skočí a srazí vás na zem | Stočte se do klubíčka, chraňte si krk, obličej a břicho | Nezůstávejte stát, nebraňte se naplocho na zádech |
| Pes vás chytne za ruku nebo nohu | Vsuňte mu do tlamy batoh, bundu nebo rukáv | Netrhejte končetinu prudce ven z tlamy |
| Pes vás pokousal | Ránu myjte vodou a mýdlem, zastavte krvácení tlakem, překryjte sterilně | Nezanedbejte hlubší ránu, nečekejte, že se zahojí sama |
Jak ošetřit ránu po pokousání?#
Prvním krokem je důkladné umytí rány tekoucí vodou a mýdlem - minimálně několik minut, i když to bolí. Právě důkladné vymytí výrazně sníží riziko infekce. Bakterie zanese do rány téměř každé pokousání, ale do skutečného zánětu se rozvine přibližně pětina ran, nejčastěji působením stafylokoků, streptokoků a pasterel. Předtím si vždy nejdřív umyjte vlastní ruce, abyste do rány nezanesli další nákazu.
Po umytí ránu vydezinfikujte a krvácení zastavte přímým tlakem přes čistou gázu nebo kapesník. Nakonec ji sterilně překryjte, ale obvaz nesmí být příliš těsný - musí umožňovat prokrvení končetiny.
Kdy musíte po pokousání k lékaři?#
K lékaři jděte vždy, když vás pokousal neznámý pes, rána je hluboká nebo rozsáhlá, nebo se nachází na obličeji, rukou či kloubech. Stejně neváhejte, když krvácení nejde zastavit ani po několika minutách tlaku, nebo když se objeví příznaky infekce - začervenání, otok, teplo v okolí rány nebo hnis.
Přibližně každé páté pokousání psem nakonec vyžaduje lékařské ošetření a pokousání tvoří většinu všech zranění způsobených zvířaty. Děti jsou přitom zraněné častěji než dospělí a rány u nich vznikají typicky na obličeji a hlavě - po pokousání dítěte proto vyhledejte lékaře prakticky vždy, i při na první pohled menším poranění.
Kdy je potřeba tetanovka a kdy i očkování proti vzteklině?#
Přeočkování proti tetanu potřebujete hlavně tehdy, když od poslední dávky uplynulo víc než deset až patnáct let. Dospělí by se měli nechat přeočkovat zhruba kolem 30. roku života a pak v podobném intervalu.
Otázku očkování proti vzteklině po pokousání posuzuje výhradně lékař, ale zvažuje ji hlavně u neznámého, toulavého nebo neočkovaného psa. Český veterinární zákon přitom ukládá povinné očkování psů proti vzteklině už ve věku 3 až 6 měsíců. Zvíře, které poranilo člověka, musí majitel nechat neprodleně veterinárně vyšetřit, aby se vzteklina s jistotou vyloučila.
Jaké povinnosti má majitel psa a jak útok nahlásit?#
Majitel psa, který někoho pokousal, musí zajistit jeho veterinární vyšetření a poskytnout poškozenému své jméno a kontaktní údaje. Povinnosti chovatelů stanoví veterinární zákon č. 166/1999 Sb. Agresivní zvíře ve veřejném prostoru můžete nahlásit na Policii ČR nebo městské policii.
Poškozený má vedle toho nárok na náhradu škody přímo od majitele psa - ten odpovídá za škodu způsobenou zvířetem podle občanského zákoníku. České právo navíc umožňuje při útoku využít nutnou obranu nebo krajní nouzi, tedy použít přiměřené prostředky k odvrácení útoku včetně obranného spreje.
