Dítě má podle diagnostických kritérií naplněnou symptomatickou hranici ADHD tehdy, když u něj pozorujete šest a více příznaků z jedné skupiny, které trvají aspoň půl roku a projevují se doma i ve škole. Test níže vás těmito osmnácti příznaky provede jako rodiče a spočítá, zda dítě hranici překračuje.
Je to tatáž soustava příznaků (DSM-5), jakou používá dětský psychiatr. Rozdíl oproti dospělému je jediný: u dětí je hranice přísnější, je třeba šest příznaků místo pěti. Vyplnění trvá pár minut a nesbírá žádné údaje.
Toto je orientační sebehodnocení, ne diagnóza. Překročení hranice neznamená, že dítě má ADHD. Podobně se projevuje i úzkost, poruchy učení, problémy se spánkem nebo náročné období v rodině. ADHD u dítěte diagnostikuje dětský psychiatr nebo klinický psycholog. Výsledek berte jako podklad k rozhovoru s odborníkem.
Orientační test ADHD u dítěte
Zaškrtněte příznaky, které u dítěte pozorujete často nebo typicky za posledních 6 měsíců.
Nepozornost
Hyperaktivita a impulzivita
Kontext (důležitý pro diagnózu)
Zdroj: diagnostická kritéria ADHD podle DSM-5 (American Psychiatric Association), verze pro děti (6 a více příznaků). Znění přeformulováno do běžné češtiny pro rodiče, nejde o doslovný diagnostický protokol.
Pro rodiče ve zkratce
- U dětí je hranice 6 a více příznaků v jedné skupině (u dospělých stačí 5).
- Příznaky musejí být přítomné doma i ve škole a trvat aspoň půl roku.
- Diagnostiku vede dětský psychiatr nebo klinický psycholog, prvním kontaktem bývá pediatr nebo pedagogicko-psychologická poradna.
- Živé, temperamentní dítě není automaticky ADHD, rozhoduje míra a to, zda mu to škodí.
- Test je první filtr, který si vytisknete a vezmete k odborníkovi.
Jak tento test funguje?#
Test prochází stejných osmnáct příznaků, jaké má diagnostický manuál DSM-5, jen formulované z pohledu rodiče, který dítě denně pozoruje. Devět se týká nepozornosti a organizace, devět hyperaktivity a impulzivity. Zaškrtnete ty, které u dítěte vidíte často a dlouhodobě, ne ty, co se mihly jednou za měsíc.
Klíčový rozdíl oproti testu pro dospělé je hranice. U dítěte je třeba šest příznaků v jedné skupině, u dospělého pět. Důvodem je, že jistá míra neklidu a roztržitosti k dětství prostě patří, a tak se laťka nastavuje výš, aby se běžná živost nezaměňovala za poruchu.
Jak číst výsledek?#
Test spočítá zaškrtnuté příznaky zvlášť pro nepozornost a zvlášť pro hyperaktivitu. Rozhodující je hranice šesti v kterékoli skupině.
- Pod 6 v obou: symptomatická hranice pro dítě není naplněna.
- 6+ v nepozornosti: odpovídá převážně nepozorné formě.
- 6+ v hyperaktivitě: odpovídá převážně hyperaktivně-impulzivní formě.
- 6+ v obou: odpovídá kombinované formě, u dětí nejčastější.
Ani jeden výsledek není diagnóza. Diagnóza přidává podmínky, které test jen naznačuje: příznaky musejí trvat aspoň půl roku, projevovat se doma i ve škole a reálně zhoršovat učení či vztahy. To posoudí až odborník.
Kdy je to ještě povaha a kdy už problém?#
Hranici mezi temperamentem a poruchou nekreslí jeden příznak, ale jejich počet, síla a to, zda dítěti škodí. Většina dětí se občas vrtí, zapomene úkol nebo skočí do řeči. Při ADHD je toho tolik a tak často, že to dítě brzdí v učení, v kamarádstvích nebo doma při běžném fungování.
Proto test řeší i kontext. Pokud se projevy objevují jen doma a ve škole je klid (nebo naopak), spouštěčem bývá spíš situace než ADHD. Stejně důležitý je věk nástupu, porucha se projevuje už od útlého dětství, nezačne náhle v pubertě.
Kam jít v Česku?#
Prvním kontaktem bývá pediatr (praktický lékař pro děti a dorost), který dítě nasměruje dál. Diagnostiku dělá dětský psychiatr nebo klinický psycholog. Pokud podnět přišel ze školy, do hry vstupuje i pedagogicko-psychologická poradna, která s rodičem i školou spolupracuje. Orientační informace k příznakům a diagnostice shrnuje i Národní zdravotnický informační portál NZIP.
Vyšetření spojuje rozhovor s rodičem, dotazníky pro rodiče i učitele a pozorování dítěte. Právě proto se v něm oceňuje, když přijdete připraveni, s konkrétními příklady a poznámkami. Výsledek tohoto testu je dobrý start takového rozhovoru.
Související testy a čtení#
Pokud řešíte ADHD i u sebe, máme rychlý šestitázkový screening pro dospělé a podrobnější test podle DSM-5. A pokud chcete pochopit, proč mozek s ADHD zpracovává podněty jinak, vysvětlili jsme to v článku o tom, jak funguje ADHD mozek.
Časté otázky#
Od jakého věku má smysl dítě testovat?
Diagnostická kritéria se používají zpravidla od předškolního věku výš, kdy se dá chování porovnat s vrstevníky. U velmi malých dětí je hranice mezi běžnou živostí a poruchou nejasná, proto se s formální diagnostikou často čeká. Pokud máte obavy, poraďte se s pediatrem, který zhodnotí, zda je čas na vyšetření.Znamená šest zaškrtnutých příznaků, že dítě má ADHD?
Ne. Šest příznaků je jen symptomatická hranice, jedna z více podmínek. K diagnóze je třeba i nástup před dvanáctým rokem, projev ve více prostředích a reálné zhoršení fungování, což posoudí odborník. Podobné příznaky navíc způsobují i jiné věci, od poruch spánku po náročné období v rodině.Kdo může ADHD u dítěte diagnostikovat?
Diagnózu stanovuje dětský psychiatr nebo klinický psycholog. Pediatr bývá prvním kontaktem a dítě nasměruje. Pokud podnět přišel ze školy, do procesu se zapojuje i pedagogicko-psychologická poradna. Učitel ani rodič diagnózu určit nemohou, jejich pozorování jsou však pro odborníka cenná.Může být dítě jen živé a ne ADHD?
Ano, a je to nejčastější případ. Temperamentní, energické dítě není automaticky dítě s ADHD. Rozhoduje míra a důsledky, tedy zda je projevů tolik a tak často, že dítěti reálně škodí v učení nebo vztazích. Právě to odlišuje povahu od poruchy.Proč test řeší školu i domov?
Protože ADHD se projevuje ve více prostředích, nejen tam, kde je dítěti nepříjemně. Pokud je dítě neklidné a nesoustředěné doma i ve škole, je to jiný signál, než když jsou problémy vidět jen na jednom místě. Projevy vázané jen na jedno prostředí mívají zpravidla jinou příčinu.Odborné zdroje
- Národní zdravotnický informační portál NZIP, ADHD u dětí: příčiny a diagnóza (nzip.cz, text bez odkazu)
- American Psychiatric Association, diagnostická kritéria ADHD podle DSM-5 (text bez odkazu)
- NICE guideline NG87, ADHD diagnosis and management (text bez odkazu)
